Moje diplomová práce se týkala potravních alergií u psů obecně a obsahuje i statistiku týkající se plemene pudl. Velice děkuji všem chovatelům, kteří vyplnili dotazníky, díky jejichž datům tato práce vznikla. Kompletní práci najdete na odkazu dole.
Souhrn
Výskyt potravní hypersenzitivity v populacích psů je současným problémem, o kterém se ovšem nemluví tolik jako o dalších závažných onemocněních (dysplazie, torze). Právě imunitně zprostředkovaným reakcím na potravu by měla být věnována do budoucna větší pozornost v zájmových chovech psů s ohledem na možnost dědičného podmínění, které ovšem prozatím nebylo statisticky prokázáno. Nicméně u některých plemen byl popsán častější výskyt tohoto typu onemocnění. Diplomová práce Potravinová intolerance a alergie u psů shromažďuje současné dostupné vědecké poznatky autorů zabývajících se touto problematikou, a to především prakticky. Součástí předkládané práce je dotazníkové šetření, které zpracovává data od 240 respondentů. Z celkového počtu zkušenosti s potravinovou intolerancí nebo alergií uvedlo 107 dotázaných. Ti byli dále dotazováni a získaná data byla zpracována v rámci jednostupňového třídění do grafů, které přehledně znázorňují jištěné skutečnosti týkající se plemen, využití, věku, typu diety či potenciálních alergenů v potravě. Výskyt potravní hypersenzitivity se u zkoumaného výběrového souboru jeví v rámci pohlaví jako poměrně vyrovnaný, stejně tak u psů s rodokmenem i bez něj. Polovina psů vykazujících potravní intoleranci byla využívána více než jedním způsobem. Průměrný věk prvního objevení se příznaků hypersenzitivity u zkoumaného vzorku byl zjištěn na 22,6 měsíce. Příznaky se častěji vyskytovaly v kombinaci, nežli samostatně. Nejčastějším zaznamenaným příznakem bylo svědění (u 50 % dotázaných alergiků). Desetina z dotázaných případů trpěla dalšími doprovodnými zdravotními komplikacemi. Jako potenciální alergen uváděli dotázaní alergici nejčastěji kuřecí maso (45 %) a pšenici (36 %). Nejčastějším řešením potravní intolerance/alergie byla dle zjištění dotazníku změna diety (68 %), která musela být u 87 % dodržována celoživotně. K mizení příznaků po změně diety docházelo v průměru po 11,3 týdnech. Část dat vhodná pro dvoustupňové třídění byla podrobena chí-kvadrát testu, který ovšem podobně jako u nastudovaných autorů ukazuje na neexistenci statisticky významné závislosti mezi výskytem hypersenzitivity a plemenem, pohlavím a přítomnosti průkazu původu.