V pátek 5. května jsme se vydali s Rudáškem, Čokoušem a Vendy do německého Erfurtu, kde jsme se zúčastnili v sobotu národní a v neděli mezinárodní výstavy.

Bydleli jsme deset minut autem od výstaviště v krásném malém penzionu ve vesničce, kde ani pes neštěknul. Ubytování bylo velice pěkné, sice ve vybavení chyběl kuchyňský nůž, zato skleniček na víno tam bylo dost 🙂

Sobotní národka byla komornější s necelými 2000 přihlášenými psy. Trochu nepříjemná byla byla ranní půlhodinová fronta na kontrolu vstupních listů, obzvlášť v případě, když člověk jede „tak akorát“ na čas.

Sobotní výstavu 10. Nationale Rassehunde Ausstellung posuzovala německá rozhodčí Doris Kühn. Celkem bylo přihlášeno 49 pudlů. Naše malá a šikovná barbie Miňonka (ANNIVERSARY PEARL Ambershades) ve věku 22. měsíců v otevřené třídě získala ocenění V1, CAC DPK, CAC VDH a BOB a dle překladače máme i velice pěkný posudek. V závěrečných soutěžích jsme se proběhly, nicméně jsme už nebodovaly. Mile překvapila kokarda za BOBa, kterou bych v Německu fakt nečekala.

Na nedělní výstavu, kam bylo přihlášených přes 2300 psů jsme raději vyrazili o chlup dříve, zaparkovali na lepším parkovišti, odkud se dalo mnohem pohodlněji s klecemi dojet až ke vstupu po asfaltu (na rozdíl o odblázkového parkoviště den předtím) a kde nebyla u vstupu žádná fronta. Na nedělní 15. Internationale Rassehunde Ausstellung bylo nahlášeno 80 pudlů a posuzovala paní rozhodčí Carmen Fischer z Německa. Miňousa opět zabodovala a vyběhala ocenění V1, CAC DPK, CAC VDH, CACIB a BOB.

Celkově jsme si pro nás odvezly naprosto úžasné výsledky, se kterými bych ani nepočítala. Stále vím o velkých rezervách, které v máme v předvedení a na kterých se snažíme pracovat (tentokrát jsme zapracovaly na mém výstavním běhu – a ano, už taky běhám jak „retard“ s nataženýma nohama 🙂 Ale aspoň chápu proč :))

Když to všechno shrnu, tak ve 22 měsících má Miňonka nasbírané 4 německé velké CACe a chybí nám tedy poslední na Německého šampiona, což je podle mě velká pecka, protože vyběhání německého šampiona není úplně jednoduché. Rozšířili jsem naši sbírku BOBů (vítězů plemene) na číslo 5, a máme také 4. CACIB. Ve srovnání s taťkou ještě máme co dohánět, ale to už asi s naším výstavně-laxním přístupem nikdy nepřekonáme 🙂

Výlet jsme si moc užili, prostředí výstaviště bylo celkem fajn, velice oceňujeme velký výběr stánků s jídlem (byť jsme dva dny žili z nefalšovaných maďarských langošů – lepší jsem ještě neměla!).

Počasí vyšlo nad očekávání a oba dny bylo nádherně, v neděli při odjezdu dokonce 19 stupňů! Jak cesta do Německa až na malé externí komplikace probíhala v pohodě, tak cestou zpátky nás nemile překvapily dvě úplné uzavírky dálnice – jedna u Drážďan a druhá u Ústí. Nicméně i to jsme zvládli. Výletu zdar!