Chininy zážitky

Přišel mi milý dopis od naší Čajnušky (Anniversary China Ambershades), ve kterém s paničkou popisují, jaké všechny zážitky za minulý rok stihly, a že jich nebylo málo 🙂

Moc děkuji za zprávy i za péči.

Zdravím Danielo,

gratuluji ke štěňátkům, jsou moc roztomilá, jen je všechny pohladit, pomuchlat a pořádně pomazlit.

Vím, že už jsem dlouho nenapsala zprávy o Čajnušce. Vlastně už je to rok, co jsem poslala poslední zprávy a fotky. Holt spousta práce, hlavně s bojem s nemocemi. Naštěstí to od nás nikdy nechytila naše psí slečinka. Holčičky se párkrát zcela vážně ptaly, zda od nich nemůže chytit spálovou angínu (to je poslední dobou náš nejoblíbenější bacil).

Tak a teď nějaké novinky, jak se ta naše chundelatá společnice má .

Minulé léto strávila Čajna celý měsíc na dovolené u kamarádů v Kolíně. Zdatně jim každý den pomáhala při zalévání zahrady a jejich smečce středních pudlíků pořádně asistovala při štěkání. Kamarádům jsem za to moc vděčná, protože díky nim nesmutnila po holčičkách ani po mně během našeho pobytu v lázních. Za ten rok jsme za nimi jeli několikrát na návštěvu. Juknout se na štěňátka, na úpravu Čajny kožíšku anebo jen tak

Začátkem loňského léta, před odjezdem ke kamarádům, byla huňatá jako medvídek.

Když jsme si pro ni v srpnu přijeli, měla krásný letní sestřih. To se to běhalo a lumpačilo.

Výhled z našeho balkonu, když ji v noci něco zaujalo. Neštěká, jen se potichu dívá.

V září si procházky pletla s degustací všeho možného a mně došla trpělivost.

Říjnové procházky, úprava kožíšku a výlet až za Choceň, kde se Čajně krásně lítalo po zahradě za tenisákem 😊.Domácí hraní

Procházky

Úprava kožíšku

Podzimní návštěva v Jiřím.

„Já chci být také na fotce.“

V listopadu nás postihla absolutní lenost 😊

Prvního prosince u nás napadl první sníh


 

Prosincové lenošení

O Vánocích jsme jeli na hory do Janských lázní. Nevím, co se Čajně líbilo víc, zda sníh nebo dvě fenky labradorského retrívra, které doprovázeli naše kamarády. Pejsani to byli podobné výšky a barvy jako je naše Čajnuší, jen jsou tak o 10 kg těžší. Podle mě se jí líbil více sníh, protože viděla poprvé v životě takovou hromadu sněhu .

Výhodou (minimálně podle dětí) byl dvojitý ježíšek, protože přinesl pár dárků pod „stromeček“ do horské chaty a pak i doma našli pod stromkem další dárky. Samozřejmě ani na Čajnu nezapomněl a přinesl jí tři krásné tenisové míčky, pěkně opinkané při tenise, protože takové jsou prý nejlepší . Na fotce je s novým tenisákem.

V únoru bylo také spoustu času na hraní a spánek. Čajně vůbec nevadí, že jsou na zemi postavené koleje a jezdí kolem ní spousta mašinek 😊.

Po pěkné zimě jsme doma měli i pěkně zarostlé zvíře. Ne, to není ovce, ani lední medvěd. A tak jsme se vydali na návštěvu do Kolína, kde nám z ní Terezka vykouzlila opět naší pudlí krasavici.

„Vidíte mě někdo? Já nic nevidím.“

„Že mi to sluší?“

„Nechte mě, chci po tom náročném dni spát.“

Poslední březnový den jsme podnikli výlet po vzdálenějším okolí domova. Měl být dlouhý jen pár kilometrů, ale nakonec se protáhl na celý den. Bylo docela teplo, a tak jsme Čajnu nechali proběhnout potokem. Náš mokropes byl šťastný jak blecha. Hopsala, běhala a jinak řádila. Ale než jsme se dostali domů, tak byla dávno suchá . I když se nám málem vrhla do dalšího potoka.

Dubnový výlet podél Vltavy od Slapské přehrady do Štěchovic byl, jak bych to řekla, pro mne nejnáročnější. Většina cesty vede podél řeky. Je to trochu širší pěšina lemovaná z jedné strany skálou a z druhé srázem k vodě. V místech, kde není skála je aspoň velmi prudký kopec jak nad pěšinou, tak směrem k vodě. Pro tatínka, strejdu, obě holčičky i Čajnu výborný výlet, jen já trnula, které dítě mi tam spadne anebo zda se Čajna nerozhodne, že by si chtěla zaplavat. Menšího špunta jsem od půlky vedla za ruku, už byla unavená a na cestě byly velké kameny. A protože část cesty vede osadou, kde musí být psi na vodítku, tak v druhé ruce jsem místo foťáku držela vodítko. Do vody jsme ji tentokrát nepostili, jednak bylo chladno a druhak nás čekala cesta autobusem zpět domů.

„Hurá, jde se na výlet.“

„Tudy mám jít? Vždyť je tam tma.“

„Ta voda se mi líbí, škoda, že je tak hluboko.“

„Pusťte mě do ní.“

„Co to je? A proč tu stojíme?“ Vodní elektrárna.

V květnu jsme už tradičně navštívili Jáchymov a jeho okolí.

Jen jednou jsme během procházky neskutečně moc zmokli (zcela cíleně). Holky potřebovali do deště, tak jsem vzala Čajnušku a šlo se ven . Po hodině jsme se vrátily jak vodníci, daly jsme se ždímat. Čajna se vyloženě s potěšením nechala utřít ručníkem, aby nebyla tak mokrá. Dětem jsme vylévali vodu z holínek (jedna si nabrala vrchem v kaluži a druhé to steklo po pláštěnce a kalhotách do holin).

Další výlety už byly bez deště a tak se hned večer z krátké procházky vyklubala dlouhá, kdy jsme se pořádně proběhli mokrým lesem.

Další den jsme navštívili oblíbené chodníčky na Božím Daru, obávám se, že příští rok už nikoho bavit nebudou.

Během výletu po Rotavě jsme špatně odbočili a omylem jsme se vyškrábali na skalku neschůdnou stranou. Jaké to bylo překvapení, když jsme nahoře zjistili, že je to velmi jednoduše dostupné místo a že nás tam během svačiny potkalo nejméně deset turistů.  Nu což, výlet pokračoval k čedičovým varhanám.

FOTO:

Před výstupem

Vede tudy cesta?

Na vrcholu

Varhany

Já chci vodit pejska!

Důkladně jsme prozkoumali ruiny bývalé továrny na úpravu cínové rudy v Rolavě. Holkám se tam asi nejvíc líbil sníh, který ten den napadl. Čajně se líbila voda z rozteklého sněhu, jak to pěkně cákalo pod packami. Ale kdybych ji prý pustila z vodítka, bylo by to mnohem lepší. Prý by to pořádně prozkoumala sama. A hlavně by mě prý nemusela pořád někam tahat. Utekl nám během focení zbytek výpravy a ona se k nim chtěla dostat, tak mě pěkně potrápila. Ale tohle bylo jedno z míst, kde to prostě bez vodítka nejde.

Červnová úprava kožíšku.

Momentálně mi leží věrně u nohou pod stolem. V létě je u nás doma docela dost horko, ale venku ještě větší. Odpolední procházky u nás probíhají v líném, pomalém tempu, ufunění, upečení a s vyplazeným jazykem.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je Daniela Rajtmajerová. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.