[:cs]
-
-
-
-
-
-
1503
-
-
1610
-
-
-
1503
-
-
2015/10/03
-
-
2015/10/03
-
-
2015/10/03
-
-
15/08/29
-
-
15/08/29
-
-
15/08/29
-
-
15/08/29
-
-
15/08/2
-
-
15/08/2
-
-
15/08/1
-
-
15/07/20
-
-
15/07/08
-
-
15/07/08
-
-
15/07/07
-
-
15/07/07
-
-
15/07/07
-
-
15/06/30
-
-
15/06/30
-
-
15/06/24
-
-
15/06/11
Anniversary Diamond Ambershades
*2015 – †2018
Caracal Very-Merry x Foster’s Marchioness-Amber
Měli jsme to štěstí, že jsme mohli něco málo přes dva a půl roku strávit s úžasným psem jménem Diamond.
Diamondův příchod na svět si přesně pamatuji, protože nám to tam trochu ucpal a na dvě hodiny porod zastavil. Myslel si totiž, že asi může přijít na svět po zádech. Už jsem začínala být zoufalá, když na mě vykoukla malá nožička…
Já: – vidím nožičku…sakra, co mám dělat?…
Máma: – tak ho prostě musíš otočit a nějak vyndat!
A tak jsem Diamonda otočila a on vypadl na svět. Pak při té velké bouřce, která byla venku, vypadl proud…Od začátku jsem věděla, že si tohohle klučinu chci nechat. Vypadal jak malá žirafka ve srovnání s ostatními sourozenci hned po narození. A krk a nohy až do nebe měl, i když vyrostl.
Naši ale třetího králováka domů nechtěli, a tak se na klučinu s růžový obojkem hlásili zájemci. Zrovna na Diamonda mi ale několikrát rezervaci zrušili. A když měl definitivně odejít do nového domova jako asistenční pes, máma řekla, že ho nikomu nedá…a tak zůstal doma.
Povahově byl Dája miláček a milovníček. Na uvítanou vždycky přinesl nějakou bačkorku, tenisku, nebo třeba kalhoty z koše na špinavé prádlo. Pak člověku při své velikosti hodil tlapy kolem ramen a radostně olízl půlku obličeje. Věčně vysmátý výraz, pořád veselý. Prostě zlatíčko.
Jako jediný náš pes zvládl při skoku ze stříhacího stolu po ostříhání snad v jednom pohybu udělat otočku a hodit mi tlapy kolem ramen a dát mi toho svého typického hudlana, že děkuje. Na to asi nikdy nezapomenu…
Vždycky jsem si říkala, že až tady jednou nebude Charlie, který Dajáčkovi pořád okusoval chlupy, tak to bude můj nejlepší výstavní pes. Nádherné zvíře s neskutečně milou povahou. Bohužel osud to měl naplánované jinak a Diamond nás předčasně odpustil ve dvou a půl letech na následky těžké otravy. Strašně tady chybí.
Diamond bohužel neplánovaně odešel těsně před dlouho plánovaným krytím ve Finsku. Je to škoda, že nám tu po něm nezůstali žádní následovníci… ale to je prostě život.
Na blogu si můžete přečíst,
co všechno jsme s Dájou zažili.[:en]
-
-
-
-
-
-
1503
-
-
1610
-
-
-
1503
-
-
2015/10/03
-
-
2015/10/03
-
-
2015/10/03
-
-
15/08/29
-
-
15/08/29
-
-
15/08/29
-
-
15/08/29
-
-
15/08/2
-
-
15/08/2
-
-
15/08/1
-
-
15/07/20
-
-
15/07/08
-
-
15/07/08
-
-
15/07/07
-
-
15/07/07
-
-
15/07/07
-
-
15/06/30
-
-
15/06/30
-
-
15/06/24
-
-
15/06/11
Anniversary Diamond Ambershades
*2015 – †2018
Caracal Very-Merry x Foster’s Marchioness-Amber
We were blessed we could spend two and a half year with such an extraordinary dog called Diamond.
I can clearly remember Diamond’s arrival to this world, because he was who made whole the birth complicated, because he thought he could come outside with his back first. At the moment I started to have panic waiting for him to come outside for about two hours, I saw a small paw looking from inside.
Me: – I can see a paw…bloody, what should I do?…
Mom: – just turn him inside and take him out!
And so I did. I turn him inside to the better position and he easily jumped to this world. Then the electricity turned down because of a big storm outside. From the beginning I knew that he is exactly the boy I want to keep at home. He looked like a little giraffe compared to the other littemates. And even as he grown up, he had a neck and legs to the heaven.
But my parents insisted in not wanting to have other, the third spoo. So the pink collar boy was offered to the prospective owners, who cancelled the reservation various time. Finally, when Diamond should leave the kennel for being a service dog, my mom said she won’t give him to anybody…and he stayed home.
Diamond was such a sweetheart and a little lover. He always brought something to welcome you – usualy some kind of home shoes, sneakers or some pants from the laundry basket. Then he put himself on the rear and put his paws on your shoulder and gave you his typical kiss over a half face. He was smilling all the time, always had a happy face.
He was the only dog who was able to jump from the trimming table after grooming and in one single movement turn to you, put his paws on your shoulders and kiss you as the thanks for being groomed. These moments I will never forget….
I was always saing he will be my best show dog once – when Charlie, who was chewing his hair all the time, will not be with us one day…Just a wonderful dog with extraordinary character. But the destiny had different plans…unfortunately. Diamond left us too early in the young age as the consequence of heavy poisoning. We miss him badly.
Unfortunately, Diamond passed away just before a long-time planned matting in Finland, so he didn’t leave here any of his descendants. But that’s just life.
You can read on our blog
about our moments with Diamond.[:]