Moje diplomová práce se týkala potravních alergií u psů obecně a obsahuje i statistiku týkající se plemene pudl. Velice děkuji všem chovatelům, kteří vyplnili dotazníky, díky jejichž datům tato práce vznikla. Kompletní práci najdete na odkazu dole.
Souhrn
Výskyt potravní hypersenzitivity v populacích psů je současným problémem, o kterém se ovšem nemluví tolik jako o dalších závažných onemocněních (dysplazie, torze). Právě imunitně zprostředkovaným reakcím na potravu by měla být věnována do budoucna větší pozornost v zájmových chovech psů s ohledem na možnost dědičného podmínění, které ovšem prozatím nebylo statisticky prokázáno. Nicméně u některých plemen byl popsán častější výskyt tohoto typu onemocnění. Diplomová práce Potravinová intolerance a alergie u psů shromažďuje současné dostupné vědecké poznatky autorů zabývajících se touto problematikou, a to především prakticky. Součástí předkládané práce je dotazníkové šetření, které zpracovává data od 240 respondentů. Z celkového počtu zkušenosti s potravinovou intolerancí nebo alergií uvedlo 107 dotázaných. Ti byli dále dotazováni a získaná data byla zpracována v rámci jednostupňového třídění do grafů, které přehledně znázorňují jištěné skutečnosti týkající se plemen, využití, věku, typu diety či potenciálních alergenů v potravě. Výskyt potravní hypersenzitivity se u zkoumaného výběrového souboru jeví v rámci pohlaví jako poměrně vyrovnaný, stejně tak u psů s rodokmenem i bez něj. Polovina psů vykazujících potravní intoleranci byla využívána více než jedním způsobem. Průměrný věk prvního objevení se příznaků hypersenzitivity u zkoumaného vzorku byl zjištěn na 22,6 měsíce. Příznaky se častěji vyskytovaly v kombinaci, nežli samostatně. Nejčastějším zaznamenaným příznakem bylo svědění (u 50 % dotázaných alergiků). Desetina z dotázaných případů trpěla dalšími doprovodnými zdravotními komplikacemi. Jako potenciální alergen uváděli dotázaní alergici nejčastěji kuřecí maso (45 %) a pšenici (36 %). Nejčastějším řešením potravní intolerance/alergie byla dle zjištění dotazníku změna diety (68 %), která musela být u 87 % dodržována celoživotně. K mizení příznaků po změně diety docházelo v průměru po 11,3 týdnech. Část dat vhodná pro dvoustupňové třídění byla podrobena chí-kvadrát testu, který ovšem podobně jako u nastudovaných autorů ukazuje na neexistenci statisticky významné závislosti mezi výskytem hypersenzitivity a plemenem, pohlavím a přítomnosti průkazu původu.
Celá diplomová práce ke stažení.My diploma thesis was about food allergy in dogs generally and there are also statistics about poodle breed inside. Big thanks to everybody for filling out the survey that provided the data for this thesis. The full thesis is under a link below (Czech language only).
Summary
The food hypersensitivity incidence in populations of dogs is one of current issues but it is underestimated compared to the other issues such as hip dysplasia or GDV. The immunemediated adverse food reactions should be in focus of dog breeder’s attention because there is a possibility of heritability, although the current studies haven’t confirmed it yet. However, there had been reported higher incidence in some breeds. The diploma thesis “Food intolerance and allergy in dogs” reviews actual available scientific knowledge published by authors studying this issue, mainly practically. The thesis elaborates a questionnaire survey with the sample of 240 respondents of which 107 reported an experience with food intolerance or allergy. These were questioned further and the obtained data were elaborated in graphs based on surveyed facts of breeds, usage of dogs, age, type of a diet or the potential allergens contained in the diet. The survey showed relatively equilibrated incidence considering the sex and the pedigree in the sample, half of the sample dogs showed multiple usage (sport, show, work, etc.). The average age of the first appearance of the symptoms was 22.6 months. The symptoms were present in combination rather than alone. The most common reported potential allergen was chicken meat (45 %) and wheat (36 %). The most common treatment was a diet change (68 %). In majority of cases (87%), the modifications were required lifelong and lead to disappearance of the first hypersensitivity symptoms within 11.3 weeks after the diet change. A suitable part of data was analyzed by χ 2 test to identify possibly statistically important relationship between the hypersensitivity incidence and a breed, sex or the pedigree. In agreement with other reviewed authors, no similarity was detected.