Krkonoše 2021

V půlce srpna jsme s našima dvěma holkama vyrazili na dovolenou do Krkonoš.

Cestou tam jsme udělali zastávku na Kuksu. Přijeli jsme ze směru od k bylinkovým zahradám a tam jsme i parkovali.

Doporučujeme vzadu vylézt ze zahrad a dát se pár kroků podél zdi vlevo do velice příjemné a stylové kavárny Lavender Kuks.

Ubytování jsme byli ve Svobodě nad Úpou, což je ideální výchozí bod pro výlety do okolí. Dog-friendly ubytování jsme sehnali přímo na náměstí ve Ski & Bike apartmánech přes Booking.com.

Na rovinu říkám, že nejsme žádný velký turisti, natož vysokohorský. Takže jsme výlety vesměs koncipovali tak, abychom to ušli my dva a Miňousa po operaci kolene. Abychom si dopoledne někde mohli dát kafe a odpoledne nějaké jídlo.

Černá hora

První plně výletní den jsme vyrazili pěšky do Janských Lázní, což byla od ubytování pohodová asi 20 minutová procházka vesměs po rovině.

Tam jsme si prohlédli kolonádu, altánek a vyrazili směr do kopce k lanovce na Černou horu. Psi do lanovky s košíkem a zadarmo 👍👍 Holky v lanovce poprvé v životě, nahrnuly se tam tak rychle, že jsme je skoro nestihli 😊

Nahoře jsme se na doporučení stavili na kafe a pivo v Kiosku u staré lanovky. Na jídlo bylo ještě moc brzy. Pokochali jsme se výhledy a vyrazili dolů po černohorské silnici, ze které jsme pak odbočili ke Stezce v korunách stromů. Tam bylo teda pěkně živo. Psi dovnitř nesmějí a nechávat je dole v připravených králíkárnách se nám úplně nechtělo, takže jsme se pokochali zvenku a pokračovali zpátky směrem do Jánek. Podíváme se sem někdy příště, až budeme bez psů.

Žacléř, Stachlberg, Trutnov

Tento den jsme pojali jako více kulturní. Ráno jsme vyrazili autem směr Žacléř, cesta se kroutila všemi směry a po chvíli bylo jasné, že dávat holkám ráno snídani nebyl asi dobrý nápad 🙈 Měli jsme se tady stavit na oběd, ale nějak jsme vyrazili hrozně brzo, takže jsme si udělali jen procházku kolem náměstí a ke kostelu. Jediná kavárna tu zrovna měla zavírací den…Tak jsme se nalodili a pokračovali dál.

Další zastávkou byla tvrz Stachlberg. Moc pěkně zrekonstruované malé i velké bunkry a rozhledna Eliška.

U hlavní pevnosti byl stánek s občerstvením, takže i na kávu došlo a všichni byli spokojení.

Pak jsme pokračovali dál do Trutnova, kde jsme si prošli náměstí, promenádu, dali oběd pod lékárnou a pak se vydali do městského parku, kde jsme snad vůbec nikoho nepotkali.

Večer jsme šli holky ještě trochu vyvenčit a projít se Svobodou. Kolem Lama Parku jsme vylezli nahoru k Muchomůrce.

Výšlap na Rýchorskou

Tenhle den nás neturisty čekal největší výšlap, protože jsme měli naplánovaný okruh ze Svobody (odkud je vesměs všehchno do kopce) na Rýchorskou boudu a zpátky. Tahle trasa byla asi mimo všechny hlavní turistické mainstreamové trasy, takže jsme nahoru i dolů skoro nikoho nepotkali a jen nahoře na boudě bylo pár lidí.

Nahoře jsme si dali kafe, pokochali jsme se výhledem (jakože tady to bylo opravdu moc hezký) a pokračovali dolů směrem na Horní Maršov, kde jsme si dali fajnový oběd. Odtud pak zpátky do Svobody a všichni jsme svorně odpadli 🤣

Adršpašsko-teplické skály, aneb den na odlehčení nohám

Tento den byl původně plánovaný jako odpočinkový. V plánu bylo vlézt do Adršpašských skal z druhé strany, kde není tolik turistů. Nakonec jsme ještě den předem naplánovali změnu – že zaparkujeme v Teplicích nad Metují a půjdeme do skal Teplických. Jak jsme vypozorovali v předchozích dnech, že stačí sejít z hlavní turistické trasy na nějakou jinou značku a jdeme tam sami, tak jsme po prvních pár „Smetanech s klavírem“ a „hlav koně“ odbočili na žlutou značku. Pravda, šli jsme tam téměř sami, ale  byla to všechno, jen ne odpočinková trasa. Lezli jsme po kamenech a skalách nahoru a dolů 🙈, jednou jsme museli psy i snášet po žebříku…Ale zhodnotili jsme to jako super dobrodrůžo. Co nás doteď nebolelo, tak začalo. Prostě jsme se celkem pěkně zničili.

Ze všech asi tří restaurací v Teplicích jsme zamířili do té, kde bylo nejvíc lidí (jakože tam asi budou vařit dobře) a byl to asi nejhorší gastronomický zážitek za celý týden🤔.

Sněžka

S ohledem na změnu počasí k horšímu jsme výlet na Sněžku zařadili na poslední den, kdy mělo být podle předpovědi hezky, aby bylo něco z vrcholu vidět. Ve Svobodě jsme sedli na autobus (my dva asi po 15 letech, holky úplně poprvé v životě – ale musí se naučit, že si nemůžou jen vozit zadky v Mercedesu 🤣) a vyrazili směr Pec pod Sněžkou. V Peci jsme se z autobusáku vydali nahoru směr lanovka. Pod lanovkou ve stánku proběhlo obligátní dopolední kafe.

Nahoru na Sněžku jsme vyfrčeli lanovkou (psi s košíkem a za poplatek).

Na Sněžce jsme byli poprvé a nahoře to bylo úžasné. Lidí teda jak na Václaváku, ale díky počasí ty výhledy stály za to.

Pak jsme se vydali se na sestup do údolí přes Růžohorky. Vedro bylo teda na padnutí (i nahoře), všude krásně kvetly vřesy.

V Děčínské boudě jsme zastavili na malé občerstvení a pak pokračovali dál v cestě dolů.

Na oběd jsme se stavili na Portáškách. Pak jsme se kousek vrátili nahorů nad prolézačky abychom sešli z té hlavní turistické trasy směrem na Šraml. Tam už jsme už nikoho celou cestu až do Velké Úpy nepotkali, což bylo fakt super, holky se mohli pěkně proběhnout. Ve Velké Úpě jsme pak sedli na bus zpátky do Svobody.

Svoboda a Jánky

Na pondělí hlásili už od rána déšť. Původně jsme chtěli jít z Černé hory směrem na Luční boudu, což jsme s ohledem na předpověď a na fakt, že si Růža prošoupala polštářky na předních nohách do krve, zavrhli.

 

Zvolili jsme proto kratší okruh mezi Svobodou a Janskými Lázněmi, pokud možno mimo asfalt (což je v Krkonoších obecně trochu problém). Jelikož se mi tohle nikdy nestalo, tak jsme s sebou neměli botičky. Ale ono v téhle fázi by už stejně byly asi k ničemu. Provizorně Růža nafasovala epesní onuce ze samodržící bandáže.

Moje naivní představa byla, že by jí mohly vydržet třeba na půlku cesty. Ztratila je asi už po dvou kilometrech 🙈 Pro mě poučení na příště, že máme mít s sebou pro tyto případy záložní botky a hlídat tlapky, aby je člověk nasadil zavčasu, než se ty tlapky rozedřou do krve.

V Jánkách jsme si dali dopolední kávu s dortíkem a vydali se zpátky do Svobody přes kopec po zelené značce, hezky po lesní cestě. Pro děti tam byla hezká naučná stezka.

Tentokrát jsme nedošli až k Muchomůrce, ale odbočili jsme směrem k Lama parku o něco dřív. Předpověď se od rána měnila z hodiny na hodinu, takže nakonec místo propršeného dne od rána bylo celou dobu celkem dost teplo. Ve svobodě jsme stihli ještě oběd v místní burgrárně a pršet začalo opravdu až když jsme dorazili zpátky do ubytování. Takže jsme vlastně toho hezkého počasí využili na maximum.

Jedeme domů

Na poslední návratový den jsme nakonec také museli zvolit jiný program, než bylo v plánu. Od rána pršelo, takže jsme výlet do Zoo Dvůr Králové úplně vypustili. Místo toho jsme se stavili na kratší procházku u přehrady Les království. Tam nám zázračne tu chvilku zrovna nepršelo.

Týden v Krkonoších jsme si moc užili, nikam jsme nespěchali, pořádně jsme se vyvětrali a prošli. Počasí nám vyšlo až neuvěřitelně krásně. Dlouhé kalhoty jsme si vzali jen na Sněžku a to jsme se v nich celý den pěkně pekli. Kdybychom jeli o týden později, tak by to bylo asi na zimní bundu 🤣